Multikriteriální hodnocení kvality náměstí

 

Jak by mělo vypadat ideální náměstí a jak charakterizovat kritéria, která vypovídají o jeho kvalitě? To jsou dvě hlavní otázky, na které bylo nutné odpovědět při tvorbě metody hodnocení náměstí. Z knih Jana Gehla vyplývá, že prostory mezi budovami by měly v prvé řadě sloužit lidem, být živé, bezpečné, udržitelné a zdravé. Tyto principy byly v knize Města pro lidi shrnuty do dvanácti kritérií kvality, která se stala, spolu s pracemi dalších světově významných odborníků, inspirací pro vývoj podrobnější metody multikriteriálního hodnocení.

Hodnocení se skládá ze sady 51 kritérií zatříděných do 15 oblastí, přičemž jednotlivá kritéria i oblasti se do celkového procentuálního hodnocení náměstí promítají různými vahami. Ty byly stanoveny za pomoci oslovených odborníků: architekta, urbanisty, sociologa, environmentalisty a dopravního experta. Samotné hodnocení probíhá vybíráním nejlépe se hodící možnosti u každého kritéria, a to na škále ano, spíše ano, spíše ne a ne.

Formulář hodnocení ke stažení (formát pdf).

Prezentovaná metoda multikriteriálního hodnocení náměstí nemůže být chápána jako definitivní. Jedná se pouze o naznačení postupu, který je nezbytné nadále zdokonalovat, a to i za pomoci veřejné diskuze prostřednictvím této internetové stránky.

 

Možnost chodit

Jedním ze základních požadavků na náměstí přátelské k lidem je umožnění pohodlného pohybu chodců – kvalitní pěší pohyb by měl být bezpečný a svobodný. Hodnocení se zaměřuje na rozměry chodníků a kvalitu jejich povrchů, ale také sleduje, zda se chodcům nestaví do cesty různé překážky, například schody, obtížně překonatelné rušné ulice nebo nevhodně umístěný městský mobiliář (například lavičky, odpadkové koše, sloupy osvětlení) a parkující auta.

Možnost stát

Kromě pohodlné chůze by mělo náměstí umožnit lidem se také zastavit. K tomu je v prvé řadě potřeba dostatek místa, aby stojící lidé nebránili v pohybu chodcům. Ideální místa k zastavení nabízejí výhled do prostoru s krytými zády a vhodné jsou také různé patníky, sloupky a zábradlí, které působí jako opora v prostoru. Za nepříznivého počasí zpříjemní pobyt místa krytá před deštěm.

moznost_sedet

Možnost sedět

Je-li cílem, aby lidé trávili ve veřejném prostoru více času, jednou z možností je nabídnout jim vhodná místa k sezení. U městského mobiliáře určeného primárně k sezení (například laviček) je důležité kromě jeho vlastní přítomnosti také jeho umístění (nejlépe s krytými zády a nerušeným výhledem), pohodlí a vhodnost použitých materiálů (nevhodné je použití kovu, betonu nebo kamene na částech lavičky, kterých se člověk při sezení dotýká). Je příjemné, pokud rozmístění mobiliáře nabízí různé možnosti sezení pro jednotlivce, dvojice i větší skupinky. Možnost sedět zlepšuje i přítomnost zídek, patníků a schodů – prvků, které primárně slouží jinému účelu, ale je možné se na ně i posadit. Jedná se o tzv. sekundární sezení. Hodnocena je také přítomnost zahrádek restaurací, které se výrazně podílejí na společenském životě prostranství.

Možnost hrát si

Pobytové aktivity na klidnějších náměstích mimo centra jsou často podporovány dětskými hřišti, k živosti náměstí ovšem podobným způsobem přispívají i různé prvky pro dospělé, například volně přístupné piáno nebo interaktivní hodinový stroj.

Možnost občerstvit se

Významnou roli hraje možnost občerstvit se jídlem nebo pitím. Tu nabízejí restaurace a kavárny, ale i nejrůznější formy rychlého občerstvení a obchody s potravinami.

Dostupnost

Velký vliv na živost náměstí má jeho zapojení v širších vztazích města nebo městské části. Dobrým zapojením je v tomto případě myšlena jeho lokace na frekventované pěší trase. Hodnocena je také dostupnost prostřednictvím systému městské hromadné dopravy a možnosti vjezdu na kole nebo autem.

Dopravní bezpečnost

Dobrá dopravní dostupnost má vliv na živost náměstí, přináší však s sebou jistá rizika. Tím nejvýznamnějším je ohrožení chodců, případně cyklistů, silnějšími účastníky provozu. Dopravní řešení by mělo respektovat následující pořadí priorit: bezpečnost, tvorba veřejného prostoru, chodci, cyklisté, veřejná městská doprava, obslužná doprava, individuální automobilová doprava, parkování.

Sociální bezpečnost

Pocit nebezpečí ve veřejném prostoru nezpůsobuje pouze doprava, ale také strach z kriminality. Samotná přítomnost většího množství lidí a související sociální kontrola má v souvislosti se sociální bezpečností srovnatelný vliv jako přítomnost  kamerových systémů nebo hlídkujících policistů. Důležité je, aby bylo prostranství živé po celý den, v pracovní dny i o víkendech. Funkce okolní zástavby by měly být různorodé – poskytovat jak bydlení, tak i pracovní příležitosti a občanskou vybavenost, což zajistí, že náměstí nebude v určitou denní dobu zcela opuštěné. Pocitu bezpečí napomáhá také přehlednost prostoru a jeho dostatečné osvětlení ve večerních hodinách. Známkou nedostatečné sociální kontroly jsou projevy vandalismu – poškozený městský mobiliář, graffiti apod.

Lidské měřítko

Přízemní část domů, nazývaná parter, má významný vliv na atraktivitu náměstí. Prostranství přátelská k chodcům mají různorodý, převážně vertikálně členěný parter s četnými vstupy a s mnoha detaily v malém měřítku.

Živý parter

Okna, dveře a výkladce obchodů, které propojují vnitřní a vnější prostředí, vytvářejí živý parter, který umožňuje komunikaci interiéru a exteriéru a přináší chodcům příjemné smyslové zážitky, zatímco holé zdi v úrovni očí nebo zalepené výkladce jsou pasivní a nudné.

Vybavenost

Opomenuto nesmí být ani konkrétní využití parteru. Zatímco různé restaurace a obchody se zajímavým zbožím jsou atraktivní a vybízejí k trávení volného času nebo aspoň ke krátkému zastavení při prohlížení výloh, jiné instituce (například banky) nebo běžné obchody (například potraviny, smíšené zboží) se obvykle tak atraktivně neprezentují. Dále je hodnocena možnost navštívit je i v neděli.

Vizuální zážitek

Člověk vnímá většinu informací prostřednictvím zraku. Vizuální kvalita náměstí proto výrazně ovlivňuje celkový dojem z prostoru. Z pohledu urbanismu je hodnocena uzavřenost náměstí a jeho jasnou ohraničenost, ale zahrnuje také kvalitu architektury. Pozitivní je přítomnost výrazné dominanty (například věže kostela), která může být charakteristickým znakem konkrétního prostranství a usnadňovat orientaci v prostoru.

Neméně důležité jsou drobné podněty, které chodci vnímají v úrovni očí. Hodnocena je přítomnost uměleckých děl, kvalita detailů parteru (například bosáž, sgrafito, zajímavá textura), kvalita použitých materiálů v parteru (nezáleží pouze na materiálech, ale i na údržbě – nekvalitní materiály nebo nedostatečná údržba se projeví například opadáváním omítky) a také design městského mobiliáře.

Celkový dojem může negativně poznamenat nepořádek, proluky (nezastavěná místa, kde by měly stát domy), velké množství parkujících aut nebo agresivní nevkusná reklama.

Sluchový zážitek

Dalším důležitým smyslem, kterým lidé vnímají okolní prostředí, je sluch. Pomáhá spíše jen dokreslovat obraz náměstí, ale v některých případech (obvykle je příčinou rušná doprava) může být velké hlukové zatížení limitním faktorem, který brání aktivnějšímu využití prostranství.

Kvalita vzduchu

Podobně jako hluk může i nepříjemný zápach omezovat aktivity vykonávané na náměstí. Příčina zápachu je přitom často shodná se zdrojem hlukového zatížení.

pohoda_prostredi

Pohoda prostředí

Na závěr je uvedeno několik kritérií, která popisují pohodu prostředí. Celkové působení prostoru bylo již rozebráno v rámci vizuální kvality, zbývá ještě zamyšlení nad celistvostí prostranství. Ta může být narušena nejen fyzicky (například obtížně překonatelnými dopravními koridory nebo budovami), ale i psychologicky (například tramvajovými kolejemi procházejícími středem náměstí).

Na některých náměstích je obtížné najít závětří, což za chladného počasí zkracuje maximální možnou délku pobytu. Stromy a ostatní zeleň (například keře, květinové záhony) oživují prostor a mají v mnoha ohledech pozitivní vliv na pohodu prostředí. V tomto případě ale rozhodně neplatí, že čím více, tím lépe. Důraz by měl být kladen spíše na kvalitu zeleně než na kvantitu. Voda, ať už se jedná o jezírko, kašnu, fontánu nebo jen malé pítko, má kromě pozitivního vlivu na prostředí také další výhody – slouží jako atrakce, oblibou minimálně srovnatelná s dětským hřištěm.